Kdykoliv kodrcám krkolomnou knoblošskou komunikací kolem kopek, kritizuji kvalitní koberec, který kuriózně končí krušným kataraktem.

Kdo kočíruje kolo, koloběžku, kočárek, klidně kabriolet, každopádně končí krutým karambolem. Kdoví, kdo korigoval kladení komunikace, kdo konzultoval kolosální kravinu, kdo klopil kapitál, kdo komu kupil korunkami kapsy. 

Křivdu konkrétně kladu krajinářům, kteří kroky katastrofálně koordinovali. Konkrétně kvalifikované komisařce, která komandovala kladeče komunikace.

Kradmým kouknutím ke kalendáři konstatuji konečně květen. Křesťanští kazatelé kdysi kouřem krotili kacířky. Koumám kutit kolosální kulišárnu. Koketuji konat kolaudaci komunikace, kde komisařku kolektivně konfrontujeme.

Komisařka kupodivu konspiraci kvituje. Ke kolaudaci kypré Knoblošské krasotinky konzumují kynuté koláče, knoblošští kavalíři kouří. Kdekdo koštuje kořalku.  

Konsternovanou komisařku koulící kukadly, kurtují kluci ke kůlu. Kolem kůlu kupí koudel, klestí, klacky, klády. Když křesnou křesadlem, komisařka kvílí. Klečící, konečně kloudně konverzuje. Krotce kvituje kritiku Knoblošských.

Koncem května kopáči krumpáči kompletně kopou kritizovanou komunikaci.

„Krása!“ kolem kopek klikatí krosroudová klasika.

Kodrcající kamiony krátící kilometry ke Kamýku, končí.