Pohnutě poděkujme předvídavým předkům. „Proč?“ Protože pro příští pokolení podrželi půvabný počeštěný projev. Pražský památník písemnictví překvapuje počtem posbíraných psaných pamětí. „Pojďme pěkně popořádku.“

Prehistorickou podobu pračeštiny, poznamenanou pravěkými předchůdci pazourkem po podhledech prvobytně pospolných podzemních příbytků, pohltila příroda.

Příští projevy, prezentované přivandrovalými praobyvateli, především pantátou Praotcem, působily poněkud primitivně. Památným pohlédnutím po Podřipsku pouze pravil: „Pěkné pláně. Pobuďme!“

Pozdější písemné památky postrádaly pravost. Proto písmoznalci prohlásili podstrčená písemná pojednání padělkem.

Po pobělohorské porobě prohabsburští pohunci potlačovali písemný projev pokračovatelů panslovanského povědomí.

Prvoválečné poryvy připravily pročeským pokrokovým příznivcům pravé peklo.

Po prvorepublikovém procitnutí přišel pomnichovský protektorát, protivná propaganda, poněmčení.

Probuzené patriotské povědomí po převratu probudilo potlačovanou pospolitost.

Perzekuovaní pisatelé publikují, potlačovaní pěvci pějí, pražští povaleči, pijící praženou pochutinu, polemizují.

Prudérní pedagogové potrápí pozorné posluchače prekérním pravopisem. Předložkami, předponami, pomlčkami, přísudky, přívlastky, podměty, pády, příčestími, poučkami, podstatnými, přídavnými pojmenováními. Překladatelé podrážděně pláčou při počešťování přejatých panamerikanismů, posléze při překladech primitivně poskládaných patvarů.

Přesto pyšně projevme poklonu předvídavým předkům. Prospěli pokračování praslovanštiny.

„Proč?“ Protože pro příští poděděné pokolení připravili přesvědčivé písmenkové podklady pro perfektní písemný projev, plamenný proslov, prostě pro přirozený pokec.