Poslyšte příběh památného plaveckého putování pantatínka Praotce.

Pisatel příběhu přisoudil památnou plavbu periodě před padesáti pokoleními.   

Podél přímořského přítoku procházejícího podunajskými poli provincie Panonie pracovali před pradávnem příslušníci prvobytně pospolné partičky. Pozemky prokypřovali pazourky, později primitivním pluhem. Příbytky předtím podhrabávali pod povrchem, později postavili pevné, polohrázděné, přikryté prejzy.

Přišly-li pařáky, přístřešky poskytovaly přívětivý polostín, přišla-li povodeň, přístřešky plavaly po proudu pryč.

Poslední povodeň provedla praobyvatelům Panonie příšernou pakárnu. Pustošila pole, poničila přístřešky.

„Prokristapána!“ po proudu připlaval plaváček. Proutěné plavidlo podobné putně přistálo při pravém pobřeží pod přerostlými puškvorci. Plavidlo podivně pulsuje.

„Páni, pod promočenou pytlovou pokrývkou provádí plavovlasý prcek paci, paci“.

Prapředci později požehnaného plémě překvapeně pohlédli proti proudu. Pojali předsevzetí poznat plaváčkovu paňmaminku.

Povolali proto Praotce.

Praotec prohrábnul plnovous, poté pln přesvědčení pravil: „Pevnými provazy propleteme pltě. Po pltích potáhneme proti proudu pohledat plaváčkovo předky.“

Při půlročním putování proti proudu proplavali podunajskými pláněmi pustošenými povodní, překonali překážky přímaďarské pusty, probrodili pod Prešpurk. Poté pokračovali proti proudu pravostranným přítokem protékajícím Pomoravím.

Pltě přetížené poklady, protože Praslované prosluli především pleněním pobřeží, případně pirátstvím, přibržďovali putování plovoucích průzkumníků. Pokračujíce Pomoravím přes Přerov politováníhodně pobloudili.