Když kymácivě klopýtali křovinatým kaňonem kolem kamenných kuželů kamsi ke kurníku, kdysi komfortnímu karavanu, kabonící kamarádi kňourali: „Kurňa kopec! Kdybychom kempovali kloudněji, korigujeme kolaps!“ Kolosální kletry kysele kydli ke křoví kapradiny.

Kýženě klesli kolem kupky kouzelných kamenů. Kloktajíce kolující kontušovku, koukají kradmo kolem: „Kupodivu krásná kotlinka!“

Kochající kamarádi kují kejkle: „Kdybychom krouhli kloudné kůly, krásně konstruujeme kostru kůlničky.“

„Koukejme!“ Kokeš kvedlá kymácejícím kmenem kosodřeviny. Kamarádi křepce kosí kolemstojící kulatinu. Kurtují kůl ke kůlu, kladou krytinu,.

„Kdepak kůlna!“ kolektivně konstruovali krásný kvartýr ke kultivovanému kempování.

Klopíce karimatky koukají ke kuchyni.

Korčák krájí koňský kabanos, Kokeš konejšivě klape kudlou, Kerský koumák kompletuje kamna. Kýchající, kritizuje kolmý komín. Kuckající kaliči, koštující krájené klobásky, kominíka konejší. Kdosi kroutí krk kytaře. Kapánek křápnutá kopie Karla Kryla.

Křižanský kabrňák křepčí kolem kouřícího kruhu, kde Karel kvedlá kotlíkem.

Kdosi kdesi kdeco komentuje. „Kristepane!“ krátkozraký kibic klikyhákem kvaltující ke kadibudce kryté kamenem, kaká kuriózně kolem. Kdysi koloroval kůly, kandelábry, kameny kolem komunikací ke koordinovanému kráčení kolektivů krosujících Krušnohořím.

Kruci, kropenatý khaki koloritem, kulantně kotví kostrč ke krajnímu kůlu kolaudované kůlničky. Kárá křížanovského kumpána, který kadencí kalašnikova klepe kamaše.

Klimbající kerský koumák kvečeru kvalifikovaně kňourá: „Kchchch, kchkch!“ Klub kamarádů kňourání kvituje kolektivní kakofonií kolébající ke kuropění. Krásná kolaudační krasojízda.