Padesátníci … Pět „P“ pohromadě
Praví přátelé, Petr přezdívaný Pif, Pavel (Pako), Pepa (Pepíno), pozvolna pošlapávají paty předchozím padesátníkům. Především proslulému padesátiletému podřipskému proháněči pologaluskáčů pronásledovaného padesátiletým Pohořanským provianťákem.
„Panebože, PÁĎO!“
Pětatřicet podzimů proběhlo po prvním potkání pověstné pětice. Přestavovaná průmyslovka přivítala prváky panoramatem polabských pravobřežních pískovců, podpořených pohledem po Pastýřské plotně. Prvnímu pohlazení pískovce podlehli pospolitě. Po průmyslovce přišla pakárna. Paka poddůstojníci pasovali pěšákem podšarišského pluku, Podžupana pípákem polabského praporu. Pif pokračoval pražským pětiletým propilováváním průmyslovkových poznatků. Provianťák, potom Pepa, pozvolna podstoupili pracovní proces.
Poslední prázdniny parta pospolu prolézala pískovcové průrvy. Prubovali popolézání po pískovcových pahorcích, prokluzovali po posolených plotnách, podupávali po provětralých policích, párkrát prosvištěli povětřím, pověsili pár pytlů. Poprvé, provázaní pouze prádelním provazem práskli pernou pětku.
Podvečery prosvětloval plápolající plamen pod převisem plkající ponocující partičku při pojídání prejtové pochoutky. „Podej pecen,“ pobídl Pepík Pifa, „po předvařené popínavé plodině pěkně prdím!“ Přípravář pokrmů přidal pálivou papriku, pokrájel plátky prouzeného plecka, poté promíchal pekáček přitesaným polínkem. Posmutněle pronesl: „Pod převisem príma, přesto pojďme pohledat, případně postavit pohodlnější příbytek.“ Podřipan potáhl půlčáka, poté přemýšlivě promluvil: „Postačí polní přístřešek, plátnem pobitý, proutím propletený.“
Příští pátek pod Palcátem poprchávalo. Pršící příval přinutil promočenou partičku poměrně pohotově pobalit pelech pod převisem. Proběhli promáčení prďákem podél pískovcové pahorkatiny. „Páni!“ překvapeně pookřál Pepík, „podívejte, pastouška!“ Partu přivítal polorozpadlý příbytek pro ptáky. Po opravě parádní prostor pro přespání. „Pé plus Pé“. Pět plus přistýlka. Překvapivě prostorný přívěs, pletivo proti poletujícím prevítům, pohodlně pronesená prkenná podlaha. Prohýbané poličky plné přebytečných potravin, paštikových plechovek, plodů pekelně pálivých papriček pravidelně přivítají potulné poutníky. Pod papundeklovým překrytím plandají Pifíkovy podvlíkačky, páprdovské papuče, pověstný panamák. Plechový plotýnkáč přihřívá polívčičku, pelešící Pif požitkářsky poklepává panděro, pochrupující Pavel prolamuje páteční pitku, protřelý Podžupan pakující podběračku poposedává poblíž pootevřeného plaňkového plůtku. Pepik přináší petku plnou pramenitého pití.
„Plééch, povaleči, pléééch!“ pročísne poklid plánovaného pohodového poledne pekelný pokřik přivandrovavšího Pytlíka. Přisupěl pantografem, proběhl podskalím, poklusem po pěšině provázal prsák. Připraven pro prvovýstup přesvědčivě praštil pinglem plným provazů. „Po ptákách!“ prorokoval Pifik přivírající příbytek pro ptáky. Pro Pytlíka „Plech“ představuje promodralé podnebí, podněcující pískaře pohodlně přelézt překrásné převisy, příjemné průrvy, položené plotny. Pro pět pauzírujících přátel představuje „Plech“ prekérní popolézání po pochybném provaze, paniku pod převisem, příšerné pnutí pod podbřiškem … prostě průser!
Pytlík pro pobavení publika pantomimicky předvádí páternoster prvovýstup Podmokly, přičemž podlomil provianťáka. Po předvedení přifilmovaného pádu přesvědčil Podřipana pro přikurtování pod pověstným převisem. Poté Pytlík popolezl. Přezíravě přepálil počátek, prostoupal prasklinou, přibrzdil pod převisem: „Prokristapána, potřebuju povolit píď pro procvaknutí pidikruhu!“ přiškrceně polkl prcek Pytlík. Pokyn „Povol!“ pochopil podřimující Podžupan pod pojmem „Pozor!“ Prudce přitáhl, pročež plachtící poštolka Pytlík prosvištěl povětřím. Pošklebující provianťák poťouchle pochleboval plachťákovi posolenou patkou, přičemž pokulhávající Pytlík porovnal peří, překousal provaz, popadl pingl, poté prchnul provždy pryč. Pobavení přátelé, potěšení poskytnutou příležitostí, pospíchali prospat polední pauzu.
Po pár podzimech přívětivý ptačí příbytek padnul popelem. “Postavíme pořádný!“ prohlásil pěti půllitry piva Platan popíchnutý Pif před pohostinstvím, přesvědčivě pohupujíc pětikilovým pantokem. „Překrásný příbytek pro protáčení prošpikovaných prasátek, přívětivý palbě po pozření prdotvorných pochutin, pohodlíčkem pomáhající překonat přízeň počasí“. Po pěšině připíjeli pančovanou pálenkou, poté poměrně podroušení padli pod první převis.
Polední probuzení pětici příjemně překvapilo. Pořádným polenem podšprajcovali převis, plotovkami pobili průvanem provětrávaný přístřešek, přinesli plevy pro podestýlku. „Pěkná práce,“ pyšně prohlásil převalující Pif pod péřákem. Pohladil polštářek prošpikovaný plechovkovým pivem, pohodil polínko pod protáčenou pečeni, přikrojil patku.
Podmalovaným pětihlasem přizvukují podélně položení předoucí padesátníci Pepík, Pavel, provianťák, Podřipan.
Pět „P“ pohromadě!