Pobledlý, pokaždé při představě pravidelného předvánočního půstu, prožívám protivné pnutí pod podbřiškem. Podle povídaček prý po povedeném půstu, postřehneme pozlacené prasátko. Politováníhodná pověra!

Proč, před přicházejícím podvečerem posedle potlačovat přání po pochutinách, pakliže později přeplněné panděro pravděpodobně praskne?

Proto, pokud podmínky připustí, půst potajmu porušuji. Přikrčen pod parapetem pečlivě pozoruji podezřívavou paňmaminku přešlapující podél plotny, připravenou praštit padoucha porušujícího půst podběračkou přes prsty. Protentokrát pojala představu poskytnout podvečerní pokrm poněkud překvapivě. Prý potvoru plácající ploutvičkami připraví po pytlácku.

„Pozor!“ paňmaminka právě přechází přes předsíň pro pekáč. Parádní příležitost pro provedení paradesantního přesunu pod pultík prohnutý pod podnosem pečených pracen. Překotně plním pusu pocukrovaným pečivem.

„Prokristapána!, paní přichází!“ Poslouchám přibližující poťukávání pantoflí po podlaze předsíně. Podezřele promptní. Polekaně přidřepnu.

„Prásk!“ Přes předsíň, pak podél plotny, potom přes parádní pokoj přesviští poplašené polodivoké prase patrně pobízené plandající paňmaminkou. Padají police plné porcelánu. Pokoj plní peří posléze potrhaných peřin. “Příšerná pohroma!“

„Pozor!“ Proradné prase při překotném přesunu podruhé prokmitne podél plotny, přičemž pohotově popadne plovoucí potvoru přiomráčenou paličkou. Poté pohotově prchá pryč.

Pod převrženým pultíkem přemítám, proč prase přiběhlo.

„Proboha!“ protože pro případné přistižení paňmaminkou při porušení půstu pravidelně ponechávám pootevřenou petlici plotu předzahrádky. Prase přilákané pachem provoněných pochutin pak překážky pohodově překonalo.