14.5. 2022 … start ve 14.00 hod. od kavárny
Tým Káva s párou vás zve na podporu letošního Běhu pro Hospic
Pojďme společně pro Hospic nachodit cca 8 kilometrů.
Osm za osm let od založení kavárny Káva s párou.
Trasa:
8 x vždy jiná … Káva s párou – Hospic a zpět
O překvapení nebude nouze (občerstvení)
Každý na startu dostane kartičku s osmi okénky (kartička i razítko jsou
hotovy) a v Hospicu obdrží razítko vždy po doputování
Certifikát o absolvování (1 – 8 tras)
8 osobností - na každém stanovišti jedna s proslovem:
1. Dómské náměstí … vikář Martin Davídek … 14.30 u katedrály
2. Mácha – Vikárka
3. Rizal - Parkány
4. Sv. Václav – Václavské náměstí … Roman
5. Tunýlek – portál tunelu
6. Marie – Mariánské náměstí
7. Hastrman – Lodní náměstí u labutí … Karel Svoboda
8. Artur – jako ukončení u kavárny … Jana
Trasy:
1. Káva – Dómské nám. – Rybářské nám. – Hospic a zpět … vikář
2. Káva – Vikárka – Dolní Rybářská – Zahradnická – Rybářské schody - Horní
Rybářská – Ryb. nám. – Hospic a zpět … Mácha
3. Káva – Máchova – parkány Rizal – Michalská – Dómská - Václavské nám. –
Hospic a zpět … Rizal
4. Káva - Horní Dubina – Dómská – Václavské nám. – Hospic a zpět … Václav
5. Káva – portál tunelu – Jarošova – Krupka – Křížová – Komenského – České
armády – Mariánská – Hospic a zpět … Tunýlek
6. Káva – Vodní – Jezuitská – průchod Dvojčata – Divadlo – Máchovy schody –
Jarošova – Mariánské náměstí – Hospic a zpět … Marie
7. Káva – Jarošova – Lodní náměstí – Pobřežní – Zahradnická - Hospic a zpět …
Hastrman
8. Káva – Dolní Rybářská – Horní Rybářská – Svatojiřská – Hospic a zpět Káva
… Artur
1. Káva – Dómské nám. – Rybářské nám. – Hospic a zpět … vikář
Vikář přivítá účastníky akce a popřeje hodně štěstí
2. Káva – Vikárka – Dolní Rybářská – Zahradnická – Rybářské schody - Horní
Rybářská – Ryb. nám. – Hospic a zpět … Mácha
Mácha:
„Vítám vás tu na Vikárce, pro Hospic … vás, milé dárce.
Dříve jsem psal básně světu, dneska nedám kloudnou větu.
Může za to asi stáří, nebo když se dlouho paří.
Umřel jsem však příliš mladý, poslechněte moje rady.
Když jste mladí, tak se tužte, život svůj si tak prodlužte.
V mládí jsem byl choré pako, to vám říkám, sorry jako.
Když jsem vytáh´ někam paty, pospíchal jsem za děvčaty.
Hledal jsem celý život ráj, pak napsal jsem jen nudný Máj.
Dvacet pět let a jsem tuhý, nežil jsem jak každý druhý.
K čemu je mi romantika, když se po mně jenom vzlyká.
Kajetán Tyl, ten mě prudil, k národu však lásku vzbudil.
Liťák jsem vám spěchal hasit, hodně z vás se snažil spasit.
Z Vikárky ke katedrále, do vršku teď běžte stále.
Ať vám z Dómského náměstí, se najít východ poštěstí.
Ku Hospici jen krůček zbývá, nějak mi vše v mlze splývá.
Dlouho nejsem mezi vámi, dvě stě let spím pod hvězdami.“
3. Káva – Máchova – parkány Rizal – Michalská – Dómská - Václavské nám. –
Hospic a zpět … Rizal
Rizal:
Je to už stotřicetpět let, co mohl jsem k vám vlakem jet.
Stejně jak dnes, v půlce máje, chtěl jsem poznat cizí kraje.
Až z Německa jsem vlakem sem, jel na setkání s přítelem.
Pan Blumentritt se svou ženou, vítali mě pivem s pěnou.
Tak na támhletom nádraží, to jsem byl hnedle v kuráži.
Jak jsem sešel z vlaku schůdky, odvedli mě do hospůdky.
Čtyři dny o sobě nevím, fakt se z toho asi zjevím.
Prý na počest mám tam bysty, kterými jsem prošel místy.
U jedné z nich tady čekám, před vámi teď klobouk smekám.
Pro Hospic prý všichni jdete, když kolem vás všechno kvete.
Pochvaluji vaše plány, dál jde cesta přes parkány.
U Salvy zas kol mé bysty, snad i já šel těmi místy.
Filipínci myslí, kruci, že jsem zažeh´ revoluci.
Já se tehdy jen z Čech vrátil, můj osud se ale zvrátil.
Po ulicích chtěl jsem zpívat, před Španěly né se skrývat.
Mě i vás čekaly zkoušky, vždyť i vás dusily roušky.“
4. Káva - Horní Dubina – Dómská – Václavské nám. – Hospic a zpět … Václav
Svatý Václav:
„Na Václavák jste sem došli, divím se, že jste nepošli.
Od Kávy je to dost prďák, kdo sem dojde, tak je tvrďák.
Do kopce šli jste Dubinou, tou první městskou dědinou.
Co podpírá Dómský vršek, s katedrálou u jeptišek.
Teď u mého kostelíka, můžete už ždímat trika.
K cíli to jen kousek máte, po té tůře už to dáte.
Hlavně mi tu nezabluďte, kdyby něco, tak mě vzbuďte.
Spím jak rytíř zpod Blaníku, bude-li hůř, máte kliku.
Vévoda jsem České země, dohlížím na vaše plémě.
Ať se vám vždy dobře daří, hlavně tam, kde pivo vaří.
Věřte mi, že nad vámi dlím, byť vypadá to, že jen spím.
Když polevíte ve víře, z Blaníku vzbudím rytíře.
Za spásu se pomodlete, k Hospicu pak rovnou jděte.
Pochodem svým pomáháte, těm, co trpí, však to znáte.
I když je to třeba málo, vězte, že to za to stálo.
Co na závěr mám ještě říct, ať takových jak vy je víc.
5. Káva – portál tunelu – Jarošova – Krupka – Křížová – Komenského – České
armády – Mariánská – Hospic a zpět … Tunýlek
Tunýlek:
„Tak došli jste sem k tunelu, co neslouží už účelu.
To jsem tady tehdy strašil, cestující z vlaku plašil.
Všichni se mě tuze báli, když v tunelu ve tmě stáli.
Když udělal jsem Bububu, všichni čekali záhubu.
Jedním jsem ze sedmi skřítků, chodívám sem na obhlídku.
Dnes na starost tunel mám, tak dobrou radu vám teď dám.
Vyletět když chcete z kůže, jistě za to skřítek může.
Srandu si z vás skřítci tropí, dospělí to nepochopí.
Je nás sedm v plné síle, Šraňka, Hradlík mění cíle.
Perónek vám věci krade, Klička brzdí všechno všade.
Fírek řídí vlak jak střelu a já straším si v tunelu.
Ajznbón to všechno jistí, málokdo to vůbec zjistí.
Od tunelu k Jarošovce, běžte jako o časovce.
Potom Krupkou do Křížovky, provětráte svoje krovky.
Z Komenského do Armády, bacha dejte na své pády.
Až z Hospicu se dolu dáte, se skřítky se pak potkáte.
6. Káva – Vodní – Jezuitská – průchod Dvojčata – Divadlo – Máchovy schody –
Jarošova – Mariánské náměstí – Hospic a zpět … Panna Marie
Marie:
Přicházíte ke mně z města, jaká byla vaše cesta?
Po ulici Vodní vzhůru, pak po schodech přes kultůru.
Od Dvojčat kolem divadla, na schodech síla odpadla.
Jaroškou do kopce zase, jdete sem po šesté trase.
Odpočiňte si tu trochu, barokní mám tady sochu.
Že na vrchařské prémii, potkáte Pannu Marii?
By mě ani nenapadlo, že vás tolik pochod zvládlo.
Přišli jste sem, myslím asi, za ty příští, lepší časy.
Je hvězd na vlajce Unie, kolik jich nad mou hlavou je.
Pod nohou drak a půlměsíc, k šťastnějším zítřkům hledím vstříc.
Stojím kousek od Hospice, pod sebou Litoměřice.
To krásné město, zahrad ráj, kde všechno kvete, když je Máj.
Říkají mi Panna Máří, svátek mám až v půlce září.
Však vy máte svátek dneska, k pochodu vám každý tleská.
Vždyť jdete s párou pro Hospic, dost přesně podle propozic.
Každý z vás se z toho těší, že jste dali trasu pěší.
7. Káva – Jarošova – Lodní náměstí – Pobřežní – Zahradnická - Hospic a zpět
… Hastrman
Hastrman:
„Vás všechny vítám u vody, vodníka Karla Svobody.
Jako život voda plyne, nikomu nic nepromine.
Zrodíte se a pak k stáru, máte v dlani žití čáru.
Někdo kratší, jiný dlouhou, na světě jsme chvilku pouhou.
Někomu dřív zhasne svíce, někdo půjde do Hospice.
Dnes pro Hospic s párou jdete, když teď v květnu všechno kvete.
Doneste tam radost k žití, ať jim slunko s láskou svítí.
Staříci, ti budou rádi, vrátí se jim odkaz mládí.
Teď se vrátím ještě k vodě, po které tu plují lodě.
Žádná se nikdy neztratí, po řece se vždycky vrátí.
I v té dnešní těžké době, každý z nás se vrátí k sobě.
Ať svět světem klidně stojí, ve svých snech vždy buďte svoji.
A co jsem tu hastrmanem, chodím spát až někdy s ránem.
Na pentličky dívky lákám, přes den ale slušně makám.
Aby voda z kopce tekla, a z řeky mi nevytekla,
Do Hospicu vzhůru jděte a nad sebou lidé bděte.“
8. Káva – Dolní Rybářská – Horní Rybářská – Svatojiřská – Hospic a zpět Káva
Artur:
„Milí příchozí z Hospice, tak vás tu vítám velice.
Na každé z našich osmi tras, těšili jste se z místních krás.
Jak holubi se vracejí, zpět sem jste došli s nadějí.
Že se vždy kam vrátit máte, ještě si tu kafe dáte.
Koho můj kostým zaráží … jsem Artur, tady z nádraží.
Sám vedu tuhle Zastávku, co má už dlouhou odstávku.
Už šedesát let, je to tak, co projel tu poslední vlak.
Tím tunelem pod parkány, co řešily staré plány.
Kde dříve koleje byly, Machšinka a vagón zbyly.
Z perónu je dnes kavárna, i tam kde byla čekárna.
Koleje jsou z druhé strany, už nevedou pod parkány.
I když to tu vlaky žhaví, žádný tady nezastaví.
To je vše k té staré trati, co byste snad měli znáti.
Došli jste k nám zpátky dolů, od Hospice pěkně spolu.
Co můžu vám za pochod dát, jen tuhleten certifikát.
Byť jen jednu z tras jste dali, Hospicu jste pomáhali.“